Oftalmologie – postup vyšetření, prováděné zákroky

Oftalmologické pacienty má v naší nemocnici na starosti MVDr. Petr Gbelec, který se tomuto oboru věnuje již od roku 1997. Tedy od okamžiku, kdy spolu s MVDr. Karlem Najmanem založili naši nemocnici AA-Vet. Dr. Gbelec je pravidelným přednášejícím na výročních konferencích České asociace veterinárních lékařů malých zvířat v oftalmologické sekci, jejímž je aktivním členem. Od roku 2008 je členem Klubu posuzovatelů dědičných očních vad a jako jeden z šesti veterinárních lékařů v celé ČR má licenci pro provádění tohoto specializovaného vyšetření. Je také členem European Society of Veterinary Ophthalmology a pravidelným přispěvatelem odborných veterinárních periodik.

 

Oftalmologie je nadřazený pojem pro medicínský obor zabývající se chorobami očí a jejich léčbou. Oftalmochirurgie se pak konkrétně zabývá chirurgickým řešením očních onemocnění, jako je šedý zákal (katarakta), zelený zákal (glaukom) či rohovkové vředy.

Vznik humánní oftalmologie je datován několik tisíc let zpět do starého Egypta, kdy tehdejší lékaři byli schopni operovat mimo jiné i šedý zákal!
Naproti tomu se veterinární oftalmologie jako podobor veterinární medicíny vyštěpila až zhruba ve třicátých letech minulého století. Od té doby prošla místy až překotným vývojem ve snaze dostihnout svoji humánní souputnici, což se jí, jak můžete číst dále, vcelku podařilo.

Na našem pracovišti zajišťujeme kompletní oftalmologický servis počínaje klinickou a laboratorní diagnostikou a konče jak konzervativní tak chirurgickou terapii. Pro diagnostiku používáme štěrbinovou lampu Kowa SL-15, která slouží k detailnímu posouzení očního okolí, víček a přední části oka včetně čočky. Pro vyšetření sklivce a sítnice používáme Fundus kameru Kowa Genesis D či špičkové oftalmoskopy Heine. K měření nitroočního tlaku používáme elektronický tonometr Tonopen. Pro posouzení dispozice ke vzniku glaukomu – zeleného zákalu u predisponovaných plemen využíváme jako jedni z mála v ČR gonioskopickou čočku Koeppe. K vyšetření retrobulbárního prostoru (oblast „za okem“) či pro vyšetření tzv. neprůhledného oka využíváme Ultrazvukový přístroj Philips Sonos 4500. Pro vyšetření funkčnosti sítnice používáme jako jedno ze dvou pracovišť v ČR elektroretinograf Retiport ERG.

V indikovaných případech odebíráme vzorky pro cytologické, biochemické či hematologické vyšetření, které zpracovává naše vlastní laboratoř pod vedením MVDr. Fialy. Do spolupracujících laboratoří v ČR, Německu a Anglii zasíláme vzorky na bakteriologické, histologické a genetické vyšetření.

Neboť chirurgie oka, zejména nitrooční operace, je velmi jemná, delikátní možno říci až hodinářská práce,  je nezbytné použití zvětšovacích prostředků – operačního mikroskopu, resp. operačních brýlí. Vlastníme špičkové lupové brýle Heine a operační mikroskop Kaps SOM 12 s motorizovaným ovládáním, obojí německé provenience. Samozřejmostí je plné mikrochirurgické instrumentárium v několika sadách,což nám umožňuje provádět oftalmochirurgické výkony v řadě, bez nutnosti okamžité resterilizace. To je při našem naplněném operačním plánu velmi důležité.

Standardně provádíme plastiky víček, ošetření slzných kanálků, plastiky rohovky po poranění či vředech, operace šedého zákalu, ale i komplikované onkochirurgické výkony či implantace nitroočních protéz.

Samozřejmostí je také plně vybavená lékárna, tak aby majitel nemocného zvířete nemusel shánět léky po lékárnách, což oceňují klienti zejména v době pohotovosti o svátcích či víkendech.

Obrovskou devizou našeho pracoviště je multioborový přístup a možnost konzultace pacienta s odborníky z jiných oborů medicíny, protože onemocnění oka může být často jediným projevem systémové choroby, jako je např. lymfom či krevní hypertenze.

 

Vyšetření oka obecně:

Základní vyšetření:

Oftalmologie za posledních sto let, stejně jako věda obecně, velmi postoupila jak ve svých diagnostických, tak i terapeutických možnostech. Základní vyšetřovací postup je ale defacto stejný jako býval v minulosti. Tímto postupem myslíme zevrubnou anamnézu (údaje získané od majitele), pečlivou prohlídku a popřípadě i palpaci (prosahání) oka a jeho okolí. Základní oftalmologické vyšetření by mělo zahrnovat i alespoň zběžné celkové klinické vyšetření, neboť řada celkových onemocnění či onemocnění některých orgánů má úzký vztah k očním chorobám. Některá celková onemocnění se dokonce z počátku mohou projevit jen jako oční problém. V případě postižení jen jednoho oka je důležité provést vždy vyšetření i oka zdravého. Můžeme tak včas rozeznat některé subtilní patologické změny (zejména na rohovce) a zhodnotit je.

 

 

 

 

 

 

 

 

Následná vyšetření:

V indikovaných případech přicházejí na řadu po základní prohlídce tzv. následná vyšetření.

Patří sem Schirmerův test (posouzení produkce slz), který provádíme před jakoukoliv manipulací s okem. Do této skupiny můžeme zařadit dále barvení povrchu oka fluoresceinem a bengálskou červení (stanovení celistvosti povrchu, resp. povrchového poškození rohovky), phenylefrinový test (rozlišení povrchových a hlubokých procesů), měření nitroočního tlaku – NOT, vyšetření očního pozadí a proplach slzných kanálků (hlavně při podezření na poruchy v odtoku slz).

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Přístrojová vyšetření:

Z přístrojových vyšetření nachází v oftalmologii uplatnění : ultrasonografie (např. pro vyloučení odchlípení sítnice), rentgenologické vyšetření (př. kontrastní vyš. slzných cest, stanovení celistvosti kostěného podkladu oka), elektroretinografie (posuzuje schopnost sítnice reagovat na přicházející světelné podněty), F-VEP – flash-visual evoked potentials (posuzuje celou optickou dráhu) a případně i CT- počítačová tomografie a MRI – magnetická rezonance (obě poslední metody se používají zejména při podezření na přítomnost útvarů v oční jamce a bezprostředním okolí oka).

Odběr vzorků:

I když je zde uvádíme až nakonec, odběr vzorků se provádí v indikovaných případech  na počátku vyšetření. Jedná se zejména o vzorky na bakteriologické vyšetření a vzorky cytologické. Naopak vzorky histologické se většinou odebírají v sedaci či anestezii a tudíž na řadu přicházejí až v průběhu diagnostického postupu.

Důležité je, že o přesné posloupnosti vyšetření rozhoduje samozřejmě ošetřující lékař. Část shora uvedených vyšetření (Schirmerův test, odběr na bakteriologii a popř. i na cytologii) je nutné provést, v případě že jsou indikována, před jakoukoliv manipulací s okem, a zejména před aplikací jakýchkoliv diagnostik a dalších látek do oka (tedy i před výplachem oka). Jinak jsou jejich výsledky nevěrohodné.

Obecný postup při návštěvě oftalmologického pacienta v naší nemocnici:

Během pečlivého odběru anamnézy necháme pacienta volně se pohybovat po místnosti, aby bylo možné posoudit jeho zrakovou schopnost (vizus). Toto platí pro psy, u koček to většinou není možné – buď okamžitě vyhledávají těsný úkryt nebo zůstávají bez hnutí na místě, což jsou jejich normální reakce ve stresu.

U pacientů, u kterých je nutné odebrat vzorky pro bakteriologické (a případně i cytologické) vyšetření, se toto provede na úvod vyšetření před jakoukoliv manipulací s okem. V případě podezření na sníženou produkci slz se také úvodem udělá Schirmerův test.

V případě, že majitel má podezření na poškození vizu (zraku), provedeme testy, kterými jej můžeme posoudit. Tyto testy zahrnují obranný reflex (dělá se rutině vždy; prudce mávneme prstem nebo rukou ve směru k pacientovu oku – správná odpověď = mrknutí), hranová zkouška (pacient se navádí na hranu stolu, obrubníku apod. – správná odpověď = ještě než se dotkne překážky zvedne tlapku, aby mohl našlápnout na překážku), chomáčkový test (před pacientovým okem pustíme chomáček vaty – správná odpověď = podívá se ve směru padajícího chomáčku), zátěžové testy (překážková dráha apod.). Je zřejmé, že odpověď na tyto testy je často ovlivněna reaktivností pacienta a může být problémem správný odečet těchto testů.

Po posouzení vizu následuje posouzení očních reflexů. To je nutno provést vždy před aplikací lokálních anestetik a mydriatik (látky způsobující rozšíření zorničky). Patří sem již zmiňovaný obranný reflex, dále reflex rohovkový (zkouší se jím povrchová citlivost rohovky), reflex zorničkový (normálně dochází při osvitu oka k zúžení zorničky a ve tmě k jejímu roztažení – je tak regulováno množství světla přicházejícího na sítnici) a reflex víčkový (normálně při doteku víček dojde k jejich uzavření – je to jeden z obranných mechanismů oka).

Dalším krokem je vlastní vyšetření oka a jeho okolí. Postupujeme systematicky po jednotlivých částech ve směru do nitra oka. Tuto část vyšetření provádíme v rozptýleném přirozeném světle a za pomoci ostrého zdroje světla a lupy (speciální štěrbinová lampa Kowa SL 14).

Nejprve prohlédneme víčka – posuzujeme jejich postavení, tvar oční štěrbiny, postavení a směřování řas a chlupů z okolí oka, což je důležité zejména u krátkolebých plemen – shi tzu, pekinský palácový psík (jdou proti oku?, dráždí spojivku? Dále posoudíme spojivky horního, spodního i třetího víčka – jejich barvu, přítomnost viditelných cév, případný otok atd. V indikovaných případech se provádí phenylefrinový test – jeho fyzické provedení však časově spadá až na závěr vyšetření. Třetí víčko prohlédneme z obou stran – to je důležité pro vyloučení cizího tělesa, jako je travní osinka apod. Nejprve ovšem provedeme lokální znecitlivění pomocí speciálních kapek.

Následuje vyšetření rohovky – jejího povrchu, průhlednosti, přítomnosti cév, případných nerovností či barevných změn (pigment, jizva, zákal). V opodstatněných případech se provedou barvící testy – fluoresceinový a s bengálskou červení. Posledními částmi oka, které jsou viditelné jen s využitím štěrbinové lampy jsou duhovka se zorničkou a částečně i čočka. Na duhovce hodnotíme barvu (pigmentaci), jasnost jejích struktur (zakalená duhovka je jedním z důležitých příznaků zánětu). U zorničky posuzujeme její tvar a velikost, přičemž velmi důležité je srovnání s druhým okem ( zorničky by měly být stejně velké i stejného tvaru a stejně reagovat na osvit). U čočky můžeme prostým okem posoudit její uložení a částečně i změny struktury.

Až do této fáze vyšetření jsme tedy vystačili jen se silným zdrojem světla a silnou lupou. Vyšetření očních struktur „skrytých“ za čočkou, ale vyžaduje použití sofistikovanějších přístrojů jako je oftalmoskop. Oftalmoskopy se dělí na tzv. přímé (mezi okem pacienta a oftalmoskopem už nic není, poskytuje přímý obraz očního pozadí) a nepřímé (mezi okem a oftalmoskopem je umístěna zvětšující čočka, poskytuje převrácený obraz očního pozadí). Na naší klinice používáme oftalmoskop přímý i nepřímý. Umožňuje nám to lepší posouzení stavu zadního očního segmentu , neboť jejich vzájemnou kombinací využijeme výhod obou technik a eliminujeme jejich nevýhody. Pro použití oftalmoskopu je nutné, aby byla zornička dostatečně rozšířena, abychom byli schopni oční pozadí vůbec vidět. Posvícení ostrým světlem do očí vyvolá reflexní stažení zorniček, což ukryje zadní část oka za „oponu“. Tomu zabráníme aplikací kapek, které způsobí dočasné roztažení zorniček. Jejich efekt u zvířat není spojen s přechodnými zrakovými obtížemi jako u lidí a odezní dle použitého typu za 4-20 hod. V případě podezření na zvýšený nitrooční tlak je nutné před jejich aplikací tento tlak změřit, neboť může hrozit jeho prudké zvýšení a vznik glaukomového záchvatu.

U čočky je důležité posoudit polohu, její transparentnost (průhlednost) a případný výskyt zákalu či tzv nukleární sklerózy (stařecká změna). Za čočkou se nachází rosolovitá část označovaná jako sklivec – u ní posuzujeme opět průhlednost a případný výskyt opacit (zákalů). A nakonec je to oční pozadí, které se vyšetřuje při oftalmoskopii. Oční pozadí každého živočišného druhu je typické svým utvářením. Platí to samozřejmě i pro kočku a psa. Hodnotíme tedy jestli oční pozadí pacienta odpovídá tomuto „vzoru“ – tj. sledujeme jeho pigmentaci, náplň a četnost cév a  rozložení jednotlivých částí očního pozadí.

Přístrojová vyšetření provádíme buď během vlastního vyšetření oka či po jeho skončení. Rentgenové snímkování většinou vyžaduje zklidnění pacienta sedativy – je nutné dodržení přesné polohy, tak aby byly snímky hodnotitelné (pootočení hlavy o 1-2cm může snímek zcela znehodnotit). Kontrastní snímky slzných cest pak vyžadují zcela volnou manipulaci s hlavou pacienta, což si málo kdo nechá líbit bez sedace. Naproti tomu ultrasonografické vyšetření oka sonografem větší část pacientů zvládá jen s použitím lokálního anestetika aplikovaného na oko. Vyšetření pod operačním mikroskopem (zvětšení až 30x), ERG vyšetření, CT a MRI vyšetření vyžadují zcela jednoznačně sedaci (mikroskop) až anestezi (CT,MRI) pacienta. Jednak kvůli polohování a velkému zvětšení, jednak kvůli ceně přístrojů (nebezpečí jejich poškození).

Na závěr jen připomenu, že samozřejmostí je srovnání oka nemocného a zdravého.


Jak by měl být připraven pacient přicházející na oftalmologické vyšetření:

–  byl-li léčen již dříve, měl by přinést chorobopis či alespoň stručný soupis dosavadních léků a prodělaných vyšetření,

–  člověk doprovázející psa resp. kočku by měl být také informován o aktuálním zdravotním stavu a měl by vědět, co přesně a jak dlouho pacienta trápí (má výtok z očí?, svědí ho víčka?, hůř se orientuje? …),

–  pokud možno by měl být pacient vylačněn cca 10 hodin, aby byl umožněn případný odběr krve a sedace v případě nutnosti,

–  na vyšetření je třeba počítat asi ½ hodiny (10min – 1 ½hod) a je vhodné se na něj dopředu telefonicky či osobně objednat.


Stručný přehled nabízených vyšetření:

–  kompletní vyšetření oka, včetně laboratorního vyšetření a vyšetření pomocí diagnostických přístrojů – RTG, operační mikroskop, ultrasonografie (např. pro vyloučení odchlípené sítnice před chirurgickým odstraněním zakalené čočky), elektroretinografie (jsme jedno ze dvou pracovišť v ČR!!,

–  diagnostika a terapie patologických stavů na povrchu oka – chronické záněty spojivek, abnormality v růstu řas resp. chlupů (distichiáza, trichiáza, ectopické cilie), rohovkové eroze a vředy, nehojící se (indolentní, rekurentní) vředy, abnormality v postavení víček (entropium, ektropium), onemocnění třetího víčka,

–  diagnostika a terapie nitroočních zánětů (uveitidy), zvýšeného očního tlaku (glaukom, tzv. zelený zákal), zákalu čoček – rozlišení od nukleární sklerózy (stařecká změna),

–  diagnostika poruch vidění – odlišení centrální a periferní slepoty, ERG vyšetření

–  diagnostika a terapie akutních stavů – úrazy, perforace oka, akutní glaukom, luxace čočky atd.,

–  chirurgická korekce vad víček, včetně třetího víčka – entropium, ektropium, otočení třetího víčka, výhřez žlázy třetího víčka,

–  chirurgické řešení rohovkových defektů – vředy, nekrózy, dermoid, chronické pigmentové změny atp., provádění spojivkových štěpů a přemostění, seřezávání povrchu rohovky, debredement (očištění povrchu rohovky od nekrotické tkáně) …,

–  chirurgické odstranění zakalených čoček – včetně předoperačního vyšetření sonografem a ERG vyšetření,

–  posuzování dědičných a vrozených vad – MVDr. Petr Gbelec je jeden ze sedmi licencovaných veterinářů pro toto specializované vyšetření v ČR!,


Oftalmologické operace – stručný souhrn:

Úrazy oka:

Výhřez oční koule (prolaps):

je jedním z nejčastějších akutních stavů na oku. Vždy vyžaduje chirurgické řešení. Typicky postiženými plemeny jsou pekinský palácový psík, shi-tzu a japonský chin. K výhřezu může dojít následkem rozčilení, úrazu nebo nešetrnou manipulací, kdy dojde k prudkému zvýšení tlaku za oční koulí. Řešení zahrnuje repozici oční koule a dočasné uzavření oční štěrbiny. Poměrně častým následkem výhřezu je bohužel definitivní ztráta zraku a strabismus (šilhání).


 

 

 

 

 

 

 

 

Trauma víček:

představuje další akutní stav – zejména tržné a tržnězhmožděné rány . V případě, že nedojde k sešití takto poškozeného víčka, hrozí nebezpečí deformity okrajů víčka s následným poškozením rohovky. Srovnání a uzavření rány by mělo být provedeno co nejdříve, než dojde k zaschnutí okrajů rány, tj do 4 hodin. Později je nutné oživení okrajů rány.


 

 

 

 

 

 

 

 

Cizí těleso v oku:

je relativně častým problémem zejména v létě. Nejčastěji jde o kousky dřeva a travin, které se zapíchnou do rohovky či spojivky. Buď dojde k jejich úplnému propíchnutí (perforaci) nebo jen k zapíchnutí cizího tělesa. Podle rozsahu a hloubky poškození je pak voleno řešení. V jednodušších případech postačí prosté vytažení. V těžších je nutné sešití a plastika rohovky. Ve velmi těžkých případech může být nejrozumnějším řešením, s ohledem na možné komplikace, vyjmutí celého oka (enukleace).


 

 

 

 

 

 

 

 

Vrozené a vývojové vady:

Entropium a ektropium:

takto označujeme vadné postavení víček ve vztahu k oční kouli. Řešení zahrnuje korekci abnormálně vchlípených (entropium) nebo vychlípených (ektropium) víček. Tato operace se provádí hlavně u mladých jedinců, neboť příčinou je nejčastěji vrozený defekt víček. Může se též jednat o poúrazový stav. Smyslem operace je odstranění nadbytečné kůže a srovnání okrajů víček do normální anatomické pozice, což může být u některých plemen skutečný oříšek a „hodinářská práce“.

Zejména u šarpejů je tato operace prováděna poprvé již u několikatýdenních štěňátek a u některých jedinců je nutné ji opakovat i v době dospívání či dospělosti.


 

 

 

 

Dermoid:

je zjednodušeně řečeno kousek kůže, který se vyvinul (objevil) na nesprávném místě – na oční spojivce nebo rohovce. Chlupy, které z něj vyrůstají jsou tvrdé a intenzivně dráždí rohovku. Odstranění se provádí vyříznutím a plastikou spojivky nebo rohovky.


 

 

 

 

 

 

 

 

Postzánětlivé srůsty:

rohovky a spojivky, popř rohovky a víček, jsou problémem zejména koček. Objevují se u koček, které prodělaly jako malá koťata těžký zánět očí a horních cest dýchacích. Řešením je odpreparování srůstů a případně i plastika spojivek a bělimy.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

Zbytnění a výhřez slzné žlázy třetího víčka:

je problém, který se objevuje zejména u mladých jedinců velkých plemen (německá doga, bulmastif apod.). Objevit se ale může i u malých psů. Žláza třetího víčka je slzná žláza produkující cca 1/3 slzného objemu a je uložena na vnitřní ploše třetího víčka. Někdy se nesprávně označuje jako Harderova žláza. V případě jejího zbytnění většinou dojde tlakem oteklé žlázy k everzi (přetočení) třetího víčka. V takovém případě hovoříme o tzv. „cherry eye“ (višňové oko). Název je odvozen od vzhledu, kdy zduřelá žláza třetího víčka vypadá jako malá višeň. Dřívější přístup k tomuto problému byl jednoduchý – žláza se odstřihla „a hotovo“. Následně se objevovali potíže s osycháním oka v důsledku snížené produkce slz. Z tohoto důvodu se dnes zduřelá žláza zapošívá do spojivky třetího víčka, případně se přichytává k očnímu bulbu nebo očnici. Tímto způsobem je možné oku vrátit normální vzhled, zachovat slznou produkci a udržet třetí víčko v normální pozici.


 

 

 

Distichiáza/trichiáza/ectopická cilie (řasa):

– odstranění řas a chlupů vyrůstajících na spojivce či rohovce.

U řady plemen dochází vlivem anatomických poměrů k dráždění rohovky chlupy z okraje víček nebo kožních řas v okolí oka. Tento stav označujeme jako trichiasis (chlupy jdou z kůže), distichiasis (chlupy jdou z okraje víčka) nebo ectopická cilie (řasa/y vyrůstá/jí na vnitřní straně většinou horního víčka a směřuje přímo púroti rohovce). Patří sem například kokršpaněl, mops, grifonek, flat coated retriever a francouzský buldoček. Výsledkem takového dráždění mohou být bolestivost, eroze rohovky, pigmentace rohovky či intenzivní slzotok.

Odstranění takového problému je možné buď plastikou víček, „depilací“ chlupů či kombinací obou postupů. Vlastní odstranění chlupů se provádí podle potřeby buď vyříznutím, kauterizací („vypálením“), kryalizací (zmražením) nebo vytržením.


 

 

 

 

 

 

 

Zbytnění lymfatických uzlin třetího víčka:

představuje zánět lymfatických struktur třetího víčka. Většinou se jedná o problém mladých psů. U koček se tento problém objevuje zřídka.

Zbytnění je vyvoláváno buď infekcí, mechanickým nebo asi nejčastěji alergickým podrážděním (prach, pyl ..). V klinickém obraze převažuje slzavý až hnisavý výtok z oka, zarudnutí spojivek, svědění oka, jeho přivírání a zejména kuličkovité zduřeniny na vnitřní a popř. i vnější straně třetího víčka (folikuly). Řešení tohoto problému by mělo být primárně nechirurgické, tj odstranění vyvolávající příčiny (známe-li ji) a  medikace očními mastmi s obsahem antibiotik a kortikoidů, popř. léky s antialergením účinkem.

V případě, že není dostatečná odezva a klinické potíže přetrvávají, přistupujeme k chirurgické terapii. Jejím cílem je vyhlazení plochy třetího víčka do hladka. To můžeme dosáhnout seškrabem folikulů ostrou lžičkou, jejich vypálením elektrokauterem, kryalizací (zmražením), poleptáním např. modrou skalicí. U klidného pacienta je možné provést zákrok jen v lokální anestezii (ta je použita vždy). U pacientů neklidných nebo např. při použití techniky poleptání, je zapotřebí pacienta vždy sedovat, popř až uvést do anestezie.


Onemocnění rohovky:

Rohovkový vřed a rohovková eroze:

jsou nejčastějšími problémy rohovky, který jsou řešitelné chirurgicky. Na druhém místě jsou poranění rohovky cizím tělesem (viz výše) nebo škrábnutím při rvačkách apod. Mezi častý problém patří také keratitis nigra (sekvestr) perských koček a jejich kříženců.

Chirurgické řešení zahrnuje využití spojivkových a rohovkových štěpů (flapů, graftů) vlastních či cizích a použití kontaktních čoček. K velmi sofistikovaným metodám patří použití např. amniové membrány u hlubokých infikovaných vředů. Jsme pravděpodobně jediné pracoviště v ČR, které tuto techniku používá rutinně.

V případě povrchových erozí vystačíme s prostým povrchovým ošetřením rohovky (keratotomie, grid keratotomie …) a aplikací kontaktní čočky. V současnosti jsou již k dispozici kontaktní čočky speciálně upravené pro potřeby zvířat.

 

 

 

V případě spojivkových flapů a rohovkových graftů se, velmi zjednodušeně řečeno, bere kousek spojivky, popř. rohovky a tento kousek přemístíme na postižené místo a vyplníme jím defekt. Jednak tak zacelíme stávající „díru“, jednak do příslušné lokality přivedeme krevní cévy a tím i výživu. Samozřejmostí je, že se ona „díra“ (vřed) musí nejprve vyčistit a musí se odstranit zbytky nekrotických tkání (provádíme tzv. debredement).

Jedná se o zákroky náročné na zkušenost operatéra a na nezbytné vybavení, které ale zachraňují zrak a oko jako takové. Ročně v naší nemocnici provedeme několik desítek takových operací. Neobejdeme se bez operačního mikroskopu, mikrochirurgické sady a aseptického sálu.


 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Použití třetího víčka:

třetí víčko je struktura umístěná ve vnitřním koutku oka psa a kočky. Její funkcí je ochrana povrchu oka před vnějšími vlivy. Jemným tlakem vedeným přes víčka můžeme vybavit třetí víčko i u zdravého jedince tak, aby bylo vyšetřitelné.

K jeho patologickému výhřezu dochází u bolestivého oka, při onemocnění očnice, u některých neurologických poruchách a infekčních onemocněních (př. tetanus).

Přešití třetího víčka se používá jako jedna z metod protekce rohovky u rohovkových vředů a obecně povrchových poškození rohovky. Výhodou této metody je její jednoduchost. Nevýhodou je, že nemáme možnost kontrolovat rohovku, protože je zakryta právě třetím víčkem. V současnosti se používá jen u případů, kde nehrozí riziko perforace rohovky. V ostatních případech aplikujeme na povrch poškozené rohovky speciální psí kontaktní čočky (jednodušší případy). U těžších případů se používá metoda tzv. spojivkových a rohovkových flapů či graftů – viz výše.


Nitrooční operace:

Glaukom (zelený zákal):

označuje zvýšený nitrooční tlak. U psů je to většinou onemocnění s pomalým chronickým rozvojem. Proto většina pacientů vyšetřených na veterinárních klinikách vykazuje známky pokročilého onemocnění a záchrana zraku je zřídka kdy možná. Chirurgické řešení glaukomu je představováno některou z tzv. drenážních operací. Při nich se vytváří drenážní kanálek z přední oční komory do podspojivkového prostoru. U všech doposud zavedených systémů drenáže dochází ovšem po čase k ucpání a nitrooční tlak se opět zvyšuje. Operace má proto smysl hlavně v případě vhodně zvolené kombinace chirurgické a medikamentózní terapie.


 

 

 

 

 

 

 

 

Katarakta (šedý zákal):

označuje patologické zkalení čočky, která se tím stává neprůhlednou. Katarakta může být vrozená, dědičná či získaná. Pro některá plemena psů je typická katarakta vrozená (Kavalír King Charles Španěl – zde je současně i dědičná), pro jiné dědičná (Boston teriér), u některých se objevuje často stařecká (senilní) katarakta (pudl).

Jedinou možnou terapií šedého zákalu je jeho chirurgické odstranění. Není možná žádná terapie léky. Vzhledem k tomu, že tento stav je často spojen s onemocněním sítnice (retinální atrofií), je nutné před případnou operací provést kompletní oftalmologické vyšetření a vyšetření krve pro vyloučení souběžných onemocnění (např. cukrovky) a potvrzení, že sítnice je funkční a zákrok má smysl. Retinální atrofie totiž vede v naprosté většině případů ke slepotě.

Operační zákrok se provádí metodou fakoemulzifikace, tedy „rozbroušením“ čočky pomocí ultrazvuku. V některých vyjímečných případech se starou tvrdou kataraktou je nutno použít tzv. klasickou extrakapsulární metodu, při které se vyjme celá čočka v celku. Na místě (v oku) zůstane jen pouzdro čočky. Pacient má na oku po operaci cca 3,5mm dlouhou jizvičku při okraji rohovky (fakoemulzifikace) nebo asi dvou centimetrovou (extrakasulární metoda).

Do zbytku čočkového obalu implantujeme čočku umělou podobně jako se to provádí u lidí.


 

 

 

 

Odstranění celého oka:

Enukleace, eviscerace bulbu, exenterace orbity:

tyto pojmy zahrnují vyjmutí oční koule (enukleace), resp. vyjmutí obsahu oční koule s ponecháním vnějšího tuhého pláště (eviscerace), resp. vyjmutí oční koule i s zbývajícím obsahem oční jamky (exenterace). Tyto zákroky se provádějí nejčastěji v souvislosti s těžkým poškozením oční koule následkem nádorového procesu, úrazu, zánětu oka či chronického glaukomu (tzv zelený zákal).

 

 

 

 

 

 

 

 

Velká část klientů se vyjmutí oka obává kvůli kosmetickému dopadu. Je však třeba říci, že výsledný dojem zejména u dlouhosrstých plemen je překvapivě dobrý. U eviscerace se dokonce vkládá do nitra očního pláště umělá náhrada (intrasklerální protéza ISP), tj finální dojem je vynikající.

 

Aktuálně

MVDr. Martin Daníček odchází na jiné pracoviště

Chtěli bychom našim klientům tímto oznámit, že MVDr. Martin Daníček již u nás od 1.září 2019 neordinuje z důvodu změny pracoviště...

MVDr. Martin Daníček – odborná stáž v Anglii

V únoru 2018 absolvoval MVDr. Martin Daníček dvoutýdenní odbornou stáž na referenční klinice Ruthland House v Anglii...

Přednáška pro chovatele koček

V sobotu 4.2.2017 budou MVDr. Petr Gbelec a MVDr. Petra Soukupová přednášet pro chovatele koček na téma oční choroby. Místo konání - Český svaz chovatelů, Maškova 3, Praha 8.

Rozhlasová poradna – Zimní zdravotní potíže domácích mazlíčků

V úterý 23.1.2017 bude MVDr. Hanuš Velebný hostem pořadu Káva o čtvrté tématu na ČRo dvojka. Pořad je na téma „Zimní zdravotní potíže domácích mazlíčků“

Články

Juvenilní symfyziodeza (JPS)

Pokud máte štěně, které by mohlo v dospělosti trpět dysplazií kyčelního kloubu, nabízíme  na našem pracovišti […]

Addisonova choroba – opomíjená endokrinopatie

I když endokrinologická onemocnění patří ve veterinární praxi stále k těm méně častým,  jejich četnost je […]

Hyperadrenocorticismus

Cushingův syndrom (CS) neboli hyperadrenocorticismum (HA) se v různé klinické formě vyskytuje poměrně často. Pokud u […]

Syndrom nedostatečné funkce a selhání ledvin

S ledvinným selháním se ve stáří setkáváme relativně často, typickým příkladem jsou kočky. Jak rozpoznat první příznaky problémů a včas zareagovat dietním a léčebným opatřením.

Napsali o nás

12.Srpen.2020

Děkovný dopis

Vážený pane Fialo, obracím se na vás, jako na jednoho ze společníků veterinární nemocnice AA Vet

7.Červenec.2020

Poděkování za lidský přístup a pomoc

Dobrý den,  rád bych touto cestou poděkoval MVDr. Benešovi za lidský přístup a pomoc, kterou […]

7.Duben.2020

Poděkování za péči o našeho pejska Samíčka

Dobrý den, chtěla bych Vám moc poděkovat za služby a péči o našeho pejska Samíčka […]

| DALŠÍ DOPISY |

Tipy a rady

Osoba, která přivede zvíře na ošetření, by měla být dobře informována o stavu zvířete a vývoji jeho onemocnění. To platí i v případě běžné kontroly. Zvířata nám o svých problémech mnoho neřeknou a majitel je tak pro nás velmi cenným zdrojem informací. V případě očekávání důležitých rozhodnutí je nezbytné, aby byl vyšetření přítomen majitel zvířete.

| DALŠÍ RADY |

  • Nabídka zaměstnání:

    V případě zájmu o pracovní pozici je možné zaslat životopis spolu s motivačním dopisem na email dv@aavet.cz.
  • Informace pro stážisty :

    Studenti a postgraduanti se zájmem o stáž v naší nemocnici musí zaslat žádost na adresu fiala@aavet nebo dv@aavet minimálně měsíc před předpokládaným nástupem. více informací zde
  • Spolupracujeme :

    Naše vetrinární nemocnice dlouhodobě podporuje STŘEDISKO PRO VÝCVIK VODÍCÍCH PSŮ a spolupracuje s Veterninární záchrannou službou PETMEDIC.