Frýda – případ osiny v oku u kočky domácí

Zajímavé případy

Na víkendovou pohotovost byla přinesena pětiletá evropská krátkosrstá kočka s nezvyklým jménem Frýda z důvodu otoku pravého oka. Pečlivou anamnézou jsme zjistili, že problémy trvají minimálně 3dny a postupně se zhoršují. Frýda poslední 2dny vůbec nepřijímá potravu, je apatická a otok se zvětšuje.

Při úvodním vyšetření byla zjištěna zvýšená teplota (39,9), bolestivost pravého oka, extrémní překrvení a otok spojivek, spolu s hnisem v přední oční komoře (prostor mezi rohovkou a duhovkou). Souběžně byl naměřen zvýšený oční tlak na postiženém oku. Klinickým vyšetřením byla dostupná pouze necelá polovina povrchu oka. Rohovka v této dostupné části se jevila jako neporušená. Zbytek klinického vyšetření byl bez nálezu. Krevní obraz vykazoval jen drobné odchylka od normálu nasvědčující infekci. Úvodní diferenciální diagnostický list byl stanoven jako poúrazový stav nebo některá s kočičích infekčních chorob (FIP, FELV …). Byla nasazena celková antibiotika a protizánětlivé léky. Na lokální úrovni byly navíc aplikovány kapky snižující nitrooční tlak.

Kontrolní vyšetření proběhlo o dva dny později v naší specializované oční ambulanci. Tělesná teplota už byla v normálu, Frýda začala trochu přijímat i potravu. Naproti tomu již dva dny nemočila a otok oka byl větší, i když jevila menší bolestivost. Spojivkové sliznice začali osychat a rohovka se stala pro klinické vyšetření nedostupnou. Nebylo tedy možno ověřit stav rohovky a přední oční komory. Během manipulace došlo k výtoku hnisu zpod horního víčka, a proto jsme provedli odběr vzorku pro mikrobiologické vyšetření. Při vyšetření bylo také nově zjištěno zvětšení lokálních mízních uzlin a ložiskové zduření sliznice v mezisaničí, které svědčilo pro otok měkkých tkání kolem oka a za okem. Z tohoto důvodu jsme přistoupili k sonografickému vyšetření oka, které se ukázalo jako rozhodující pro stanovení diagnózy. Zjistili jsme, že v podstatě celé oko je vyplněno hnisavou tekutinou a prosáklé je i bezprostřední okolí oka. Ve sklivci byl zaregistrován nejasný předmět, který jsme označili jako cizí tělísko. Pracovní diagnóza tak zněla Nitrooční cizí tělísko a sekundární nitrooční zánět. V tomto případě bylo jasné, že díky těžké destrukci nitroočních struktur jde o nevratný stav a slepota bude trvalá. Jedinou možností jak Frýdě trvale ulevit bylo vyjmout celé oko a vyčistit nitrooční jamku.

Operace v místě hnisavého zánětu je riziková z důvodu možného celotělového rozsevu bakterii krevní cestou a tedy vzniku sepse (otravy krve). Proto jsme se rozhodli zesílit antibiotickou clonu, upravit medikaci a vyčkat 1-3dny do zlepšení stavu a operovat podle aktuální situace oka.

Kontrola další den nás ujistila, že tento přístup je správný, neboť došlo ke zlepšení celkového stavu a povolil i otok spojivek. Pro oftalmologické vyšetření byla poprvé přístupná většina plochy rohovky. V její spodní části jsme nalezli vstupní dučej, kterou cizí tělísko proniklo do oka. Protože majitelka stále uváděla potíže s močením, byly provedeny kompletní krevní testy, které naštěstí neodhalily žádné abnormality.

Třetí den po úvodním oftalmologickém vyšetření byla provedena enukleace (vyjmutí oka). Okolí oka bylo silně edematozně prosáklé a překrvené. Rohovka byla skutečně ve své spodní části perforovaná („proděravělá“). Samotné oko bylo vyplněné kompletně hnisem a po jeho otevření jsme nalezli i cizí tělísko. K našemu překvapení se jednalo o část „obyčejné“ osiny, pravděpodobně z Ovsíře. Pracovní diagnóza tak byla beze zbytku potvrzena.

Z důvodu rozsáhlé ztráty tkáně v oční jamce a rizika postoperační infekce byl do rány zaveden drén a rána byla rutinně zašita.

Další dva dny pooperačně proběhly denní ambulantní kontroly (standardně bývá jen první den po operaci). Během nich přetrvávalo mírné zvýšení tělesné teploty, ale rána byla klidná a celková nálada Frýdy se zlepšila. Třetí den jsme vytáhli drén a ránu začali vyplachovat dezinfekčním roztokem.

Stehy byly vytaženy po 12 dnech, v době, kdy byla rána již kompletně zhojená a Frýda nevykazovala žádné známky onemocnění či dyskomfortu.

K tomuto neobvyklému případu musím ještě podat krátký komentář :

Relativně běžně v případech nitroočních tělísek nalézáme kousky dřevin, třísky, či kovové předměty. Za dobu mojí praxe (18let) je to teprve druhý případ osinky přímo v oku. Osinky nalézáme během léta často pod spojivkou či přímo zapíchlé do spojivky, ale aby osinka pronikla přes poměrně tuhý obal oka (rohovka či bělima), to je opravdu velmi nezvyklé. Prakticky to znamená, že se osinka musela „opřít“ o spodní víčko, aby mohla proniknout přes rohovku do nitra oka. To je jistě samo o sobě velmi bolestivá „procedura“. Následný nitrooční zánět a zánět měkkých struktur kolem oka takového rozsahu patří mezi velmi nepříjemná onemocnění a nebylo by divu, kdyby náš čtyřnohý pacient nechtěl s ošetřujícím personálem spolupracovat. V případě Frýdy byl však opak pravdou. Za její trpělivost a klid jí patří můj dík. Poděkovat také musím paní majitelce za její vstřícný přístup a příkladnou spolupráci.

 

Kéž by tak reagovali všichni pacienti a majitelé

 

 

Hodně zdraví Vašim zvířátkům

MVDr. Petr Gbelec