Rokyho příběh (aneb kdo neskáče, není pes)
V naší beznadějné situaci jsme nakonec měli štěstí, že v té nemocnici obvolávali specialisty a v nemocnici AAVET měl zrovna noční službu neurolog, pan doktor Hanuš Velebný. Ihned jsme k němu přejeli a po pečlivém vyšetření jako první stanovil diagnózu – obrna kvůli poškozeným nervům. Rokyho si v nemocnici nechal několik dní a zahájil léčbu. Podařil se mu zázrak, Rokyho asi po týdnu postavil opět na nohy, vlastně na tlapy. Pamatuji si, jak doma poprvé vstal a přišel za námi do kuchyně. Zavládlo velké rodinné nadšení. Jeho rekonvalescence trvala ještě dlouho. Během dalšího roku se objevily nové problémy – nádor na varleti, zhoubný nádor na prstu přední tlapy. Se všemi si pan doktor poradil a vcelku bez větších potíží je s Rokym zvládli. Při našem prvním setkání s panem doktorem v červenci 2010 jsme už ani nedoufali, že o našeho černého kamaráda nepřijdeme. V nemocnici AAVET nám darovali dva roky dalšího společného života. Momentálně je Roky starší psí pán, který si opět i poskočí a zaslouženě si užívá klidného „důchodu“ , a my si užíváme s ním.
Kdykoliv jsme s naším pejskem navštívili pracoviště nemocnice, včetně noční pohotovosti, našli jsme vstřícnost, pochopení, vysoce odbornou péči od všech veterinárních lékařů a laskavý přístup od veškerého personálu. Velkou výhodou je i možnost konzultace s lékařem přes mail, čímž nám šetří nejen čas, ale i peníze. Pokud si ještě někdy pořídím pejska, nikam jinam už nechci.
Moc a moc děkujeme a… ,pane doktore,… ještě dva roky?
M. Přikrylová, Praha 4