Příběh psa Pupíka
Opět jsme se přesvědčili o tom, že ne všichni lidé mají rádi zvířata. Naštěstí se najdou i tací, kterým není osud trápících se chlupáčů lhostejný, jako například v našem příběhu paní Halíková. Ta při procházce lesem našla uvázaného pejska. Nejen, že se rozhodla si jej vzít do dočasné péče, ale ještě s ním navštívila naše pracoviště, neb se jí nezdál úplně v pořádku.
Pes Pupík krátce po příjezdu na naší kliniku.
Byla zrovna sobota a službu měla Dr. Svobodová. Ta bleskurychle diagnostikovala otravu antikoagulačními rodenticidy a zahájila léčbu. Bylo takříkajíc za pět minut dvanáct, neb pacient již krvácel do podkoží a do dutiny břišní. Po započaté léčbě se však zdravotní stav stabilizoval a další den hospitalizace se již asi půlroční štěně dožadovalo pozornosti. To už měl službu Dr. Daníček, který si pejska natolik oblíbil pro jeho přátelskou povahu a vděčnost za každý dotek, že se nakonec stal jeho majitelem.
Pupík druhý den – vděčný za každé pohlazení.
Antikoagulační rodenticidy jsou látky určené k hubení hlodavců. Používají se jako požerová nástraha. Způsobí, že se krev zasaženého jedince přestane srážet. Nemusí ani dojít k nějakému poranění a otrávené zvíře začne krvácet do podkoží, do střev, do tělních dutin a vykrvácí. Mezi základní diagnostické kroky patří změření času, za který se začne krev srážet, tzv. Tomšův test. Ten má být do 4min. U našeho pacienta byl 20min.
Naštěstí v dnešní době víme, jak tyto látky působí a máme k dispozici účinný lék. Ten byl Dr. Svobodovou podán včas, jinak by došlo k vykrvácení a následné smrti.
Pes dostal jméno Pupík a sdílí nyní byt ještě s kocourem a dvěma morčaty.
Pupík se svým pánem dobře vycházejí.
