Neurologie a neurochirurgie

Neurologie je věda zabývající se nemocemi mozku a míchy, periferních nervů, svalů a jejich podpůrných struktur. Spektrum řešených obtíží tak počíná abnormálním pohybem, kulháním, či sníženou výkonností zvířete a končí změnami v chování nebo křečemi.

Neurochirurgie řeší určité neurologické abnormality, které nejsme schopni řešit medikamentózně, tedy pomocí léků, ale je nutné vyřešit je chirurgicky. Nejčastějším takovým stavem, kdy bývá nutná operace, je vyhřezlá meziobratlová ploténka, která v neřešených případech může vést k úplnému ochrnutí. 

Základem každé léčby musí být správná diagnóza a z diagnostického hlediska patří naše pracoviště k nejlépe vybaveným v ČR. Abychom mohli zjistit, co naše zvířecí pacienty trápí, provádíme vždy důkladné klinické a neurologické vyšetření. Následně dle nálezu pokračujeme pokročilejšími diagnostickými metodami. Můžeme si pomoci CT vyšetřením (výpočetní tomografie) včetně kontrastních studií, myelografií či odběrem a vyšetřením mozkomíšního moku. Disponujeme také širokým laboratorním zázemím a v případě potřeby speciálních vyšetření krve či mozkomíšního moku spolupracujeme se zahraničními laboratořemi. Pokud je indikována MRI diagnostika (magnetická rezonance), referujeme naše pacienty na jiná pracoviště.

Pro svou práci využíváme našich bohatých zkušeností získaných díky velkému množství ošetřených pacientů a vždy se snažíme aplikovat v praxi nejnovější poznatky veterinární neurologie nabyté pravidelným kontinuálním odborným vzděláváním našich lékařů. 

Neurologii se u nás věnuje MVDr. Zuzana Benešová (roz. Malimánková, momentálně na mateřské dovolené), MVDr. Jan Krejčí a specializované neurochirurgické zákroky provádí jako externí lékař MVDr. Hanuš Velebný, se kterým se u nás můžete setkat obvykle 2x měsíčně. U akutních případů vyžadujících operaci se tak může stát, že musíme pacienta referovat na jiné pracoviště.

1. Navštivte nás pokud Vaše zvíře projevuje některé z níže uvedených příznaků, nebo prostě jen máte pocit, že se jedná o neurologický problém.

Epilepsie, poruchy vědomí, křeče
Křeče, křečové stavy, ztráta vědomí, epizodické změny chování a podobně jsou poměrně časté u psů i koček. Příčin různých záchvatů a křečí je mnoho. Od idiopatické dědičné epilepsie přes různá metabolická a hormonální onemocnění až po nádor či zánět mozku (meningoencefalitida).

Obraz záchvatu je ale i přes rozličné příčiny často stejný nebo velmi podobný. Zpravidla nastoupí náhle, trvá několik sekund až minut a pak odezní. Někdy už před záchvatem můžete pozorovat, že se zvíře chová jinak, schovává se, je neklidné nebo je naopak přítulnější. V hlavní fázi záchvatu zvíře leží většinou na boku, má narušené vědomí, je v celotělové křeči, často se během záchvatu pokálí a pomočí, jde mu pěna z tlamy, někdy může i zvracet. Většinou se projevuje ještě pozáchvatové období, ve kterém může být zvíře zmatené, vrávorá, naráží, někdy padá. Tento stav může trvat jen několik desítek minut, ale i dva dny.

Diagnostika epilepsie a epileptiformních záchvatů, neboli epilepsii podobných stavů, je založená na kvalitně odebrané anamnéze, klinickém a neurologickém vyšetření a laboratorních vyšetřeních. Velmi často je nutné doplnit odběr mozkomíšního moku a CT či MRI. Podobně jako epileptické záchvaty mohou vypadat synkopy, neboli omdlévání z důvodu onemocnění srdce, proto může být v určitých případech doporučeno i kardiologické vyšetření. Velmi nápomocné je pro nás záchvat přímo vidět, protože ne vždy lze dobře slovně popsat. Pokud se klientům podaří záchvat zdokumentovat na videozáznam, mohou tím silně přispět ke správnému stanovení diagnózy, jelikož v době vyšetření může být jejich mazlíček již bezpříznakový.

Terapie je založená vždy na konkrétní příčině, v případě epilepsie či zánětu mozku je dlouhodobá, často doživotní. Zejména u komplikovaných případů špatně reagujících na léčbu je nezbytná vysoká erudice a zkušenosti lékaře.

Obrna končetin
K obrně končetin dochází při silném poškození míchy či nervů, případně mozku zvířete. Ochrnout může jeden pár končetin (zpravidla pánevní končetiny, tzv. paraplegie) nebo oba páry končetin (tetraplegie). Vzácně se setkáváme s obrnou jedné končetiny nebo obou končetin na jedné straně těla.

Nejčastější příčinou obrny je výhřez meziobratlové ploténky (MOP) do páteřního kanálu. Pokud k němu dojde v oblasti bederní páteře, pak dochází k paraplegii, pokud v oblasti krku, pak většinou dochází k tetraplegii. Dále se setkáváme s degenerativními onemocněními páteře a míchy, vývojovými chorobami páteře a míchy (nestabilita spojení 1. a 2. krčního obratle, stenóza kanálu, syringomyelie, abnormální obratle, …), infarktem míchy, poškozením periferních motorických nervů apod. Nejčastější příčinou poškození jednoho nervu jsou úrazy, obvykle autoúraz, ale i nádor či zánět nervu.

V případě výhřezu MOP je kromě neurologického vyšetření stěžejní diagnostickou metodou CT vyšetření páteře a myelografie. V případě poškození periferních nervů může být v indikovaných případech vhodnou metodou elektrodiagnostika nebo biopsie. Tuto diagnostiku na našem pracovišti momentálně neprovádíme. Velmi často je však dostačující kvalitní klinické a neurologické vyšetření. U slabosti na zadní končetiny je někdy nutné provést také ortopedické vyšetření k vyloučení jiných abnormalit (například silná dysplazie kyčelních kloubů) či ultrasonografické vyšetření břicha k vyloučení nádoru, který může způsobovat celkovou slabost.

V oblasti chirurgického řešení výhřezu MOP a degenerativních onemocnění páteře má u nás MVDr. Hanuš Velebný bohaté zkušenosti a stovky odoperovaných pacientů. Tyto speciální operace u nás provádí 2x měsíčně.

Slabost, snížená výkonnost
Slabost jako příznak choroby majitelům často dlouho uniká. Zejména u starších psů bývá nesprávně připisována věku. Slabost se obvykle projevuje zhoršenou tolerancí k zátěži, pes si zkracuje procházky, v průběhu procházky si lehá, méně běhá, nechce vyskočit na místa dříve snadno dosažitelná. V extrémních případech se zvíře na chvíli zvedne, ale již po několika krocích ulehá a odpočívá.

Nejčastější neurogenní příčinou slabosti jsou poruchy štítné žlázy, obrna hrtanu (ta je zpravidla doprovázena charakteristickým sípavým dechem) nebo onemocnění motorických nervů. Majitelé ji často zaměňují s onemocněním pohybového aparátu (“má artrózu”) nebo srdce.

Z diagnostického hlediska je základem kvalitní neurologické vyšetření, vyšetření krve, někdy elektrodiagnostika. K vyloučení dalších příčin je někdy nezbytná pomoc ortopeda, kardiologa či endokrinologa.

Hrbení se, nespecifická bolestivost, bolestivost krku
Nahrbení a bolest bez zjevného původu bývají často příznaky onemocnění páteře.

Výhřez meziobratlové ploténky menšího rozsahu, degenerativní změny páteře, zánět meziobratlového prostoru, někdy i nádory obratlů mohou dráždit tvrdou plenu a způsobovat nesnesitelnu bolest. Také některé procesy na mozku – zánět, krvácení, nádor mohou vést k bolesti hlavy, která se pak nejčastěji prezentuje jako nespecifická bolest či bolest krku. S bolestí krku je spojena také meningitida či steroid responzivní meningo-arteritida (SRMA), což je neinfekční imunitně zprostředkovaný zánět cév mozkových plen, vyskytující se nejčastěji u mladých psů velkých plemen. 

Diagnosticky využíváme kromě klinického a neurologického vyšetření zejména RTG diagnostiku, vyšetření mozkomíšního moku a samozřejmě také CT.

Náklon hlavy, vrávorání, padání
Naklánění hlavy na stranu, vrávorání, padání, občas až válení sudů a neschopnost pohybu, těkání očí (jako když se díváte z jedoucího auta či vlaku) nebo náhle vzniklé šilhání, v horších případech i nevolnost až zvracení (vlivem kinetózy), jsou častým projevem onemocnění rovnovážného ústrojí. Odborně se tento stav nazývá vestibulární syndrom (VS).

Častou příčinou je například tzv. stařecký idiopatický VS, který se objevuje u psů vysokého věku a neexistuje na něj specifická terapie. Většinou se ale problém spontánně vyřeší, může se však vracet. 

Dále se může jednat o zánět středního a vnitřního ucha, problém v oblasti mozkového kmene či mozečku (zánět, nádor, cévní příhoda).

Diagnosticky je opět základem důkladné klinické a neurologické vyšetření, dle něho případně další specializovaná vyšetření (nejčastěji vyšetření mozkomíšního moku a CT vyšetření).

Zmatenost, dezorientace, tlačení se do rohů, kroužení
U některých zvířat se mohou objevit známky zmatenosti. Vyhledávají neobvyklá místa, nenajdou cestu domů, na procházce se dokáží i ztratit, často nepoznávají osoby včetně majitele. Někdy bezcílně chodí bytem, krouží, narážejí, stojí s hlavou v rohu místnosti, tlačí se za skříň, dveře apod. Často se vymočí i vykálí doma a nezřídka i krátce po venčení. Obvyklé jsou také poruchy spánkového režimu, kdy zvíře celé noci bezcílně krouží bytem.

Výše uvedené příznaky jsou typické pro demenci. Příčinou může být zánět či nádor mozku, některá metabolická či endokrinologická onemocnění, stařecká demence a další.

Základem diagnostiky je dobrá anamnéza, klinické a neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření krve, odběr a vyšetření mozkomíšního moku, případně CT a MRI.

Obrna očních víček, tváře či pysků
Obrna tvářového nervu (nervus facialis) je jedním z poměrně častých neurologických onemocnění u psů, vyskytnout se však může u jakéhokoli druhu zvířat. Většinou pozorujeme povislou jednu polovinu tváře (pysku a oka, někdy také ušního boltce). Zvíře slintá, často má potíže s pitím či příjmem potravy. Nezavírá oko na postižené straně. Někteří majitelé popisují, že zvíře šilhá. To je způsobeno tím, že při mrknutí se oko nepřekryje všemi víčky, ale jen víčkem třetím tzv. mžurkou a může to působit jako by se oko náhle vytočilo do strany. V některých případech se obrna tváře pojí s náklonem hlavy, vrávoráním apod. (viz výše)

Příčin tohoto stavu může být více, nejčastější je zánět středního ucha a obrna n. facialis neznámého původu (idiopatická obrna).

Kromě klinického a neurologického vyšetření je vhodné doplnit ještě vyšetření otoskopické, vyšetření krve (zejména hladiny hormonu štítné žlázy). V odůvodněných případech může být nutné MRI.

Poruchy chování
Změny v chování můžeme opět rozdělit do dvou skupin. Do první patří tzv. behaviorální obtíže, které jsou většinou spojeny s nedostatečnou zkušeností chovatele, případně obtížnou zvladatelností zvířete. Nejedná se však o chorobu v pravém slova smyslu. Do této skupiny patří obtíže jako strach z hluku (střelba, petardy, bouřka, vlak, …), strach z osamění (vytrvalé štěkání, když je pes sám doma, ničení vybavení domácnosti, močení doma), nečistotnost (zejména u koček), agresivita obecně, agresivita vůči některým členům domácnosti apod. V tomto případě je nezbytné odebrání kvalitní anamnézy a vyšetření zvířete. Je potřeba rozebrat jednotlivé situace, pojmenovat příčiny a najít řešení. Často je potřeba specialisty na poruchy chování u zvířat.

Do druhé skupiny poruch chování patří skutečné choroby. Zmatenost, narážení, maniakální běhání, nenadálá a neočekávaná agresivita, neadekvátní strach z některých věcí, lidí či zvířat, apatie, poruchy příjmu potravy apod. Z diagnostického hlediska je potřeba začít anamnézou a klinickým a neurologickým vyšetřením, další vyplývá z primárního nálezu. Pro vyloučení chorob, které mohou tyto stavy způsobit (nádor, zánět mozku,…) se neobejdeme bez CT či dokonce MRI vyšetření.

Kulhání
Základem diagnostiky kulhání je odlišení neurologických, ortopedických a dalších příčin. Určitě je pravděpodobnější, že kulhání bude způsobeno spíše ortopedickým problémem, proto je lepší nejdříve navštívit ortopeda. Zejména u starších pacientů se ale na kulhání může podílet více příčin. Pokud zvíře kulhá bez odpovědi na běžnou terapii a ortopedický nález je negativní je nezbytné zvážit, zda nemá kulhání neurologické příčiny.

Nejčastějšími neurogenními příčinami kulhání jsou degenerativní choroby páteře jako syndrom kaudy equiny (SCE), wobbler syndrom, výhřez meziobratlové ploténky a další. Občas nacházíme poúrazová poškození nervů, nádory nervů či podpůrných struktur.

Z diagnostického hlediska hraje hlavní roli kvalitní neurologické a ortopedické vyšetření, na dalším místě pak RTG studie, elektrodiagnostika, CT, MRI a biopsie svalu či nervu.

Slepota

Pokud Vaše zvíře oslepne je nutné navštívit nejdříve oftalmologa. Pokud oftalmologické vyšetření neprokáže příčinu ztráty zraku, je velmi pravděpodobné, že problém má příčinu v onemocnění očního nervu či poškození zrakových drah či center v mozku. 

Neurogenní příčinou oslepnutí může oboustranný zánět očních nervů, zánět či nádor mozku postihující oblasti odpovědné za funkci zraku.

Diagnosticky je nutné neurologické vyšetření, laboratorní vyšetření, někdy CT a vyšetření mozkomíšního moku, často je ale nutné MRI.

Hluchota (BAER vyšetření neprovádíme)
Předem Vás musíme upozornit, že na našem pracovišti aktuálně neprovádíme BAER vyšetření na hluchotu.

Světovým standardem testování sluchu je metoda BAER, tj. Brainstem Auditory Evoked Response, v překladu zvukem evokované kmenové odpovědi. Naše pracoviště k tomuto testování bohužel aktuálně není vybavena. Můžete se však obrátit na MVDr. Velebného, který toto vyšetření provádí na Veterinární klinice Maradovi v Mělníce, kde momentálně pracuje. 

Kromě přímého testu sluchu je při podezření na hluchotu samozřejmě nezbytné zvíře klinicky vyšetřit, otoskopicky zkontrolovat zvukovod a ušní bubínek, případně doplnit RTG středouší, odběr vzorků na cytologii či bakteriologii a vyloučit tak všechny ostatní možné příčiny hluchoty. Tato prvotní vyšetření u nás provádíme.