BARF – zdravotní komplikace způsobené nevhodným krmením u fenky Chucky.

Články

V současnosti patří krmení syrovou (tepelně neupravenou) stravou našich psích miláčků k oblíbené a dosti rozšířené dietní alternativě. Mnoho chovatelů však přesně nezná řeznické termíny nebo netuší o tělesné funkci zkrmovaného orgánu. Mnoho potravin masného nebo rostlinného původu je potenciálně škodlivých a negativní dopad může být u určitých jedinců patrný až po delší době. Obecně platí, že pokud podlehneme určitému trendu a opustíme nutričně vyváženou komerční stravu (o prémiových a superprémiových produktů platí i garance vstupních výrobních surovin), je třeba si pečlivě nastudovat složení syrového krmiva, vrátit se i do hodin biologie nebo nejlépe složení krmné dávky konzultovat s výživářem.

Případ popisuje téměř sedmiletou fenu beaucerona Chucky. Celý život ji majitelka krmí tzv. BARFem, stejně jako všechny ostatní psy (Chucky je devátým psem majitelky). Dlouhodobě všechny psy krmí stále stejně, tedy mletým hovězím masem s vepřovými gurglemi, kuřecím a vepřovým masem, zvěřinou, přílohou (rýže), ovocem a zeleninou, přidává výživové doplňky (Roboran).

Na přelomu roku 2019 a 2020 si majitelka začala všímat, že Chucky hubne. Nepřikládala tomu však velký význam, jelikož měla v té době fena vyšší fyzickou zátěž. Začala tedy navyšovat krmnou dávku, stav se ale nelepšil. Majitelka tento problém neřešila, jelikož fena byla po všech jiných stránkách naprosto v pořádku, veselá a aktivní, měla chuť k jídlu, nezvracela a měla normální stolici.

Až v létě 2020 majitelka zpozorovala, že není něco v pořádku s jedním okem Chucky. Proto navštívila naši nemocnici.

Chucky vykazovala zhoršený výživný stav, v ordinaci byla nervózní, ale jinak úplně normální. Mízní uzliny byly nezvětšené, dutina hrudní a břišní byla klinickým vyšetřením bez abnormalit. Oftalmologickým a neurologickým vyšetřením byl diagnostikovaný tzv. Hornerův syndrom na levém oku. Jedná se o soubor typických příznaků, mezi které patří miotická (zúžená) pupila, ptóza (pokles) horního víčka, protruse (výhřez) třetího víčka, enoftalmosa (vpadlá oční koule) či hyperemie (překrvení) spojivek. Tento stav je způsobený poruchou vegetativní inervace (n. sympaticus) oka. Jelikož je dráha této inervace velmi dlouhá, existuje mnoho příčin, které ji mohou narušit. Mezi nejčastější patří idiopatická forma (příčina není zjistitelná), dále onemocnění středního ucha, trauma v oblasti krku či brachiálního plexu (nervového výstupu pro hrudní končetinu) či nález nádorové masy v mezihrudí.

Chucky dále podstoupila RTG hrudníku a sonografické vyšetření dutiny břišní které nevykázalo žádnou anomálii. Následně byla vyšetřena krev. Kompletní hematologie byla v normě, v biochemii byla výrazná elevace jaterního enzymu ALT a hlavním nálezem byla vysoká hladina thyroxinu (hormonu štítné žlázy) (cT4 77,7 nmol/l = referenční rozemezí je 13 – 50 nmol/l). Následně byl stanoven TSH (thyreotropní hormon vylučovaný z adenohypofýzy mozku, který stimuluje a řídí sekreci hormonů štítné žlázy), TSH haldina byla ve fyziologické normě.

Diagnózou byla stanovena hyperthyreóza, tj nadměrná činnost štítné žlázy. U psů tento jev většinou způsobuje funkční nádor štítnice.

Dalším diagnostickým krokem se nyní stalo CT vyšetření hlavy, krku a hrudníku pro podezření na možnou nádorovou masu, která by narušovala sympatickou inervaci, působila Hornerův syndrom a vyvolávala hyperthyreosu. Toto vyšetření však neprokázalo žádnou patologii, vše vypadalo naprosto normálně.

Majitelka v tuto chvíli dále nechtěla v diagnostice pokračovat (bylo jí navrženo provést kontrolní CT vyšetření v odstupu měsíce až dvou). Následně uvedla, že své psy krmí oněmi gurglemi (mletými vepřovými hrtany) a zdali to nemůže mít nějakou souvislost? Sama si do této chvíle tuto skutečnost neuvědomila, a proto nám ji ani neuvedla v úvodu při zjišťování anamnézy.

Hornerův syndrom nezapadal přímo do otravy štítnicovým hormonem a podezření na nádorové onemocnění tedy nemohlo být vyloučeno. Mleté hrtany byly vyloučeny z krmné dávky. A fena se stala předmětem sledování.

Byla vyšetřena znovu 3 měsíce po vysazení hrtanů z krmení. Její výživný stav se výrazně zlepšil (přibrala 6 kg), neurologicky přetrvávala mírná miosa levé zornice, ostatní příznaky Hornerova syndromu vymizely. Byla stanovena kontrolní hladina celkového tyroxinu, kdy hodnota byla neměřitelně nízká. Rozhodli jsme se tyroxin nesuplementovat a nechat Chucky ještě čas, aby se její metabolismus s těmito změnami vyrovnal sám. Zvýšené jaterní enzymy se normalizovaly.

Majitelka dohledávala přesné složení onoho krmeného mletého masa a skládá se z 70% gurglí a 30 % hovězího masa. Pravděpodobně došlo v průběhu času ke změně složení krmiva, jelikož dříve prý většinu krmení tvořila mletá hovězí svalovina…

Tento případ prezentujeme zejména pro velkou oblíbenost “barfování” v dnešní době, kdy je velmi důležité vědět, co vlastně našim mazlíčkům předkládáme a zda jim ve snaze udělat pro ně to nejlepší vlastně neubližujeme. Majitelka má současně 4 psy, které krmí úplně stejně, problém krmení byl viditelný, ale pouze u Chucky. Je tedy zřejmé, že schopnost tolerance různých jedinců k určitým složkám potravy může být rozdílná.

V literatuře lze dohledat jednotlivé případy otravy psa štítnicovým hormonem při krmení „mletým masem“ s obsahem hormonu štítné žlázy: hovězího nebo vepřového kořínku („pajšlu“), gurglí (ohryzků) nebo následkem koprofágie (požírání trusu) od psa léčeného levothyroxinem (štítnicovým hormonem).

Příběh Chucky je poučením i pro nás veterináře. Upozorňuje na nutnost odebrání co nejpodrobnější anamnézy i ve složení krmné dávky a porozumnění řeznickým termínům, které často nemají intuitivní spojitost s lékařským anatomickým pojmenováním tělesných struktur a lajk chovatel si vůbec tento problém neuvědomuje.

 

Zuzana Malimánková, Tomáš Fiala