Svrab u psa
Hektor je zlatý retriever. Jsou mu 4 roky a je to náš miláček. Když jsme se rozhodli pro návštěvu Veterinární nemocnice AA-Vet měl velké trápení. Už ¾ roku ho velmi svědila kůže. Neustále se škrábal, byl plný strupů, kůži měl olysalou, suchou se spoustou lupů, na packách tvrdou, tmavou a zvrásněnou. Několik dříve navštívených veterinářů si s tím už nevěděli rady. Některé léky i na chvíli pomohli, ale ne na dlouho.
Na AA-Vetu jsme navštívili paní doktorku Šeflovou a sestřičku Moniku. Hektorovi se tam zpočátku moc nechtělo, už byl v ordinacích dost nedůvěřivý, ale obě si ho přístupem a několika kachními pamlsky rychle získaly. Při první návštěvě jsme v ordinaci strávili skoro hodinu, paní doktorka si pečlivě zapsala celou naši anabázi od počátku nemoci, všechny léky, které jsme kdy brali a jejich efekt(naštěstí jsem si to všechno vzala s sebou). Potom následovalo kompletní klinické vyšetření a odběr vzorků kůže a krve.
To už se Hektorovi líbilo méně, ale je to „von“, vydržel to se ctí.
S paní doktorkou jsme se domluvily na prozatimním opatření a čekali netrpělivě na výsledky. Mezitím jsem Hektora vykoupala v medikovaném šamponu, který jsme si z AA-Vetu přinesli, nasadili tablety na zmírnění svědění a dezinfekcí natírali poškozenou kůži.
Po týdnu jsme(tedy aspon já, Hektor už méně) netrpělivě spěchali na kontrolu. Výsledky již byly všechny. Odhalily sníženou hladinu hormonu štítné žlázy, bakteriální zánět kůže a nejdůležitější nález, dle paní doktorky, byl nález parazita v kožním seškrabu. Jmenuje se Sarcoptes a je to prý svrab….
Styděla jsem se, že má Hektor svrab, ale prý nemám důvod. Tento parazit je prý stále poměrně častý a to hlavně u psů s možností volného pohybu při procházkách(snažší nákaza, kontakt s jinými zvířaty, psy, ale i např. mršinami v lese). A zatímco já si stále lámala hlavu, kde to ten náš pes mohl chytit, paní doktorka nám mezitím rozepsala veškerou terapii pro Hektora.
Když jsme přišli domů s igelitkou léků, manžel si z Hektora utahoval, že je jak důchodce se zásobou léků na půl roku a šel mu v kuchyni na ně vyčlenit speciální šuplík. Dostali jsme antibiotika, léky na doplnění hormonu štítné žlázy, vitamíny na zarůstání, pokračovali jsme v tabletkách proti svědění, lokálně jsme aplikovali roztok proti svědění a zánětu, mastičku na zesílenou a rozškrábanou kůži na loktech, šampon na zklidnění kůže a to nejdůležitější – speciální přípravek proti svrabu(pipetka), která se aplikovala na kůži mezi lopatky.
Od té doby se začal Hektor měnit před očima, svědění ustávalo, kůže se opět ztenčila a začala zarůstat srstí. Postupně(po několika kontrolách a opakovaných aplikacích pipetky proti svrabu) jsme vysadili antibiotika, léky na svědění i lokální léky. Na další kontrolu musel s Hektorem manžel, byla jsem pracovně mimo republiku. Hektor byl již prakticky v pořádku, pouze v srsti mu zůstaly suché lupy a potřebovala se překontrolovat v krvi hladina hormonu štítné žlázy.
Krev se nabrala a na lupy dostal manžel opět jiný, speciální šampon a do jídla lososový olej, který má snižovat tvorbu lupů. Ačkoliv jsem měla za 2 dny přijet, tak manžel jako správný chovatel psa se rozhodl, že Hektora vykoupe sám. Asi mě chtěl překvapit. Což o to, to se mu podařilo. Druhý den mi naproti k vrátkům přiběhl šťastný Hektor bez lupů, se splihlou srstí zapáchající po rybách… Manžel to nějak popletl a vykoupal ho v tom lososovém oleji…
Z prvotního šoku jsem přešla do záchvatu smíchu. Hektor ještě ten den putoval do vany znovu (tentokrát již správným šamponem, i když ani on na poprvé ten zápach nepřehlušil) a manžel si brblal, že mu to bylo hned podezřelý, že ten šampon nepěnil.
Koupili jsme nový lososový olej, Hektor byl po důkladném „promaštění“ kůže bez lupů, hladina hormonu byla v pořádku, takže do budoucna mu zůstává pouze 1 krabička léků na měsíc.(dle paní doktorky se jich už asi nezbaví, ale on se na ně vždycky těší, protože s nimi dostane i něco dobrého) a do šuplíku v kuchyni se mohli vrátit jeho původní obyvatelé.
A ačkoliv to do Prahy máme téměř 70 kilometrů, pravidelně 2x do roka jezdíme k paní doktorce na kontrolu štítné žlázy. Nutno podotknout, že už se trochu těší i Hektor.(zvlášt, když tam mají ten pěkný sáček se sušenou kachnou na stole :-))
Děkujeme.
S pozdravem Tomešová Jarmila
