Německý ovčák Don

Zajímavé případy

Německý ovčák Don k nám byl referován na pohotovost v akutním šokovém stavu, který vznikl z neznámých příčin. Velmi pravděpodobně v důsledku selhání srdce. Divné ovšem bylo, že do té doby to byl zdravý, mladý pes, bez jakýchkoli obtíží. 

Klinické vyšetření ukázalo silnou srdeční arytmii, slabý puls, šok, podezření na krvácení. Na RTG byl srdeční stín jen mírně zvětšený, kulovitého tvaru. K našemu překvapení jsme objevili i mírný pneumothorax (volný vzduch v dutině hrudní) a těsně při stěně hrudníku diabolku. 

Při pozorném ohledání kůže jsme našli drobnou ranku, vstřel kudy diabolka vnikla do těla. Rána byla čerstvá a dalo se tedy předpokládat, že střelné poranění s Donovým stavem nějak souvisí. Jak ale mohla drobná střela ze vzduchovky, která sotva pronikla do hrudníku, způsobit takové škody, však zůstávalo záhadou.  

Pes byl připojen na infuzi, podali jsem protišokové léky a antibiotika. Don byl naštěstí mladý a silný a proto se jeho stav velmi rychle stabilizoval a pak i lepšil. Stav srdečního rytmu se ovšem měnil jen pozvolna. EKG záznam byl prakticky beze změny. 

Naštěstí se přiblížilo poledne a na odpolední službu přišel Dr. Najman, náš kardiolog. Rychle jsme ho k Dennymu zavolali. Jeho vyšetření jen potvrdilo dosavadní nálezy. Překvapení nás ovšem čekalo u RTG a EKG. Po jejich posouzení vyslovil podezření na srdeční tamponádu (krvácení do osrdečníku). Bylo evidentní, že tu něco nehraje. A odpověď byla nakonec jednoduchá, stačilo si psa i rentgeny prohlédnout skutečně důsledně. Vstřel byl totiž na opačné straně hrudi než diabolka! 

S diabolkami a broky se na rentgenech psů a koček potkáváme poměrně často. Přesto, že to o nás lidech neříká nic dobrého, málokdy proniknou hlouběji než do podkoží a tak ani zpravidla nezpůsobí velké škody. V tomto případě však střelec zjevně použil vzduchovku upravenou (tzv. převrtanou), čímž zvětšil průraznost střely. Kromě toho velmi dobře mířil (myslivci by řekli na komoru) a shodou okolností netrefil žebro. Diabolka tak pronikla přes kůži, stěnu hrudní, proletěla plící, srdcem, druhou plící a zastavila se až o hrudní stěnu na druhé straně těla. Rozsah škod tak byl značně vetší než jsme původně předpokládali, naštěstí však nebyl fatální. 

Don dostal další léky a protože byl opravdu silný, rychle se lepšil a už za dva dni mohl jít domů. Další průběh už známe jen od referujícího lékaře, ale nic závažného už se naštěstí nestalo. Zda se podařilo najít střelce tak nevíme, ale pevně doufáme, že ano. 

 

Hanuš Velebný