Nejčastější choroby dolních cest močových
Dolní cesty močové označují souhrn orgánů odvodného močového systému. Z ledviny se moč svádí relativně dlouhým tenkým močovodem do močového měchýře. Ukončení močovodu je tvořeno chlopní, která brání zpětnému návratu moči do ledviny. Místo kde ústí močovody do močového měchýře připomíná trojúhelník a proto se nazývá trigonum (znalost je důležitá při posouzení choroby a přípravě chirurgického výkonu).
Močový měchýř slouží jako nízkotlaký rezervoár k hromadění moči. Je tvořen svalovinou s unikátními spoji, které dovolují šíření nervového (povelového) signálu mezi jednotlivými snopci svalů. Kolem ústí do močové roury je umístěn kruhový svěrač (vnitřní vůlí neovlivnitelný hladkosvalový svěrač). Močová roura je u samic relativně krátká a ústí v blízkosti poševního vestibula. U samců je výrazně delší (hlavně u psa) a je obdána přídatnými pohlavními žlázami a ústí do ní chámovody, končí penisem. Močová roura je obklopena svalovými skupinami příčně pruhované svaloviny, která tvoří tzv. systém zevního svalového svěrače (vůlí ovlivnitelného).
Aby moč spontánně neodtékala je nutná velmi dokonalá souhra všech orgánů, proto řízení dolních cest močových je několika úrovňové.
Neurologické řízení procesu zadržování moči a vyprázdnění je hned po narození řízeno z míšního centra (čistý míšní reflex – reflexní centrum v přechodu bederní a křížové páteře), postupně s vývojem přebírá vládu mikční centrum v mozkovém kmeni. Při traumatech páteře, výhřezu meziobratlové ploténky nebo při míšních infarktech se může nervová dráha v míše přerušit a pak se setkáváme s problémy, které závažně omezují proces vymočení.
Nejdůležitější anomálie se kterými se setkáváme v souvislosti s vylučováním moči jsou: močový únik (inkontinence); velmi častá urinace s projevy diskomfortu (polakisurie), ztížené močení (strangurie) a viditelná přítomnost krve v moči (hematurie).
Inkontinence moči může být zapříčiněná špatnou nervovou regulací nebo špatnou funkcí systému svěračů, tzv přetékáním (kdy tlak moči v přeplněném močovém měchýři překoná odpor v močové rouře) nebo tzv dráždivým močovým měchýřem (sebemenší náplň močového měchýře vede k vymočení).
Polakisurie má původ v dráždění, stimulaci k močení nebo nemožnosti se dobře vymočit. Nejčastější příčinou jsou záněty dolních močových cest, případně souvisejících pohlavních orgánů. Méně často se setkáváme s neúplným ucpáním močové roury kamínkem nebo novotvarem, případně traumatem.
Strangurie je způsobená překážkou nejčastěji v močové rouře. Častým místem uvíznutí močového kamínku je část močové roury u psa před kostí v penisu. Močová roura je zde mírně zúžena.
Hematurie může být okultní (skrytá = odhalitelná mikroskopií močového sedimentu nebo chemickou reakcí pomocí indikátorového papírku) nebo okem viditelná. Může souviset s močením nebo viditelná nezávisle na mikci (kapky krvavé tekutiny).
Zánět dolních močových cest – „nastydnutí“
Je úplně nejčastějším urologickým problémem, který presentují majitelé psů a koček veterináři. Zánět je provázen bolestivostí a výrazným nutkáním k močení. Často pozorujeme v moči krev. U psů dominuje infekční původ, u koček je problematika velmi složitá a infekce se presentuje minimálně. Kočky přijímají relativně málo tekutin, proto tvoří velmi zakoncentrovanou moč. Za normálních okolností je jejich sliznice potažena speciálním povlakem, který brání průniku škodlivin do stěny močového měchýře. Jestliže dojde k narušení ochranné vrstvy, agresivní látky pronikají k receptorům pro bolest a silně dráždí. Na základě zpětné reakce se rozvine sterilní zánět. Zatím není stanovena jednoznačná příčina proč k tomu dochází, ale důvodem může být chronický stres. Zatím neexistuje spolehlivý postup prevence sterilních zánětů močových cest u koček. V současnosti se obecně klade důraz na dietní změnu, kdy dieta má zajistit optimální pH moči, častější urinaci, omezení tvorby krystalů. Osobně však veliký důraz kladu na změnu životosprávy. Je nutné zvýšit příjem tekutin a zvýšit produkci moči, zaměstnat kočku a rozpohybovat jí.
U psů dominují infekční bakteriální záněty. Stav je nutné řešit antibiotiky. Diagnostické minimum u nekomplikovaných epizod zahrnuje kromě klinického nálezu i vyšetření moči. Pokud do několika dnů nepřijde úleva je třeba diagnostické spektrum rozšířit o zobrazovací metody (sonografie, případně RTG) a kultivaci. Při opakujících se zánětech je třeba vyloučit možnost chronické prostatitidy u nekastrovaných samců a infekčních močových kamínků.
U juvenilních fenek (před prvním háráním) se můžeme setkat s hnisavým výtokem z pochvy, vetšinou je mírný výtok hnisu spojený pouze s lokálním zánětem v pochvě a není nutno terapeuticky zasahovat (po odhárání, zánět spontánně vymizí). Antibiotika by se měla nasadit v případě přestupu infektu do močové roury a močového měchýře (polakisurie).
Obstrukce močových cest kamínky
Nejčastější příčinou jsou uvízlé močové kamínky (urolity). Problém se objevuje převážně u samců, protože mají mnohem delší močovou rouru. V České republice se setkáváme podle chemického složení se 4 typy urolitů: fosforečnanové, šťavelanové, močanové a cystinové. Fosforečnany vytváří nejčastěji urolity ve formě struvitu, mohou být zapříčiněny chronickou infekcí nebo metabolickou poruchou (ledviny nedokáží okyselit moč). Šťavelany a močany jsou metabolického původu. U dalmatinů močany vznikají na základě genetické vady. Cystinurie je také geneticky vázána (existuje PCR testace u plemene novofundlandský pes a landseer), osobně se s touto vadou u nás setkávám u jezevčíků a basetů.
Vzhledem k možným metabolickým poruchám je nutné celkové vyšetření (celkový krevní screening, kardiovaskulární a plicní vyšetření)
Neprůchodnost močových cest je vždy neodkladná záležitost! Močové cesty lze zprůchodnit katetrizací, definitivním řešením je operativní vyjmutí všech urolitů.
U fen se s urolity setkáváme hlavně v močovém měchýři, kde dráždí a přispívají k diskomfortu a opakujícím se zánětům močových cest.
Prevence recidivy spočívá v dietních opatřeních, modulace pH moči, případně podáváním léků zvyšující rozpustnost určitých kamínků (močany, cystin). Při opakovaných problémech s uvíznutím kamínku v místě penienilní kosti se vytvoří vývod před tímto místem (uretrální stoma). Preventivní prohlídky se sonografickou kontrolou a močovým sedimentem se provádí po ¼ roce.
Inkontinence kastrovaných fen – uretrální inkopentence
Nejčastějším problémem je u kastrovaných fen velkých plemen. Anatomickým předpokladem je močový měchýř posunutý až do pánevní dutiny a krátká močová roura. Odborně problém u kastrovaných fen označujeme názvem inkopetence močových svěračů. Močová roura funguje jako vysokotlaká odporová chlopeň (pasivní odpor lumen – fibroelstická struktura stěny, tlak v podslizničním žilním sinu, délka uretry), aktivní odpor zajišťuje hlavně krček močového měchýře a proximální uretra (vnitřní svěrač), příčně pruhovaná svalovina se vyskytuje v postprostatické části (kocour) nebo v distální uretře (kočka) a zodpovídá hlavně za aktivní fázickou resistenci při naplněném měchýři nebo při excesech výchylek tlaku (skok, kašel apod. na základě rychlého reflexního stahu). U fen s krátkou uretrou je její pasivní odpor malý. Po kastraci navíc dochází k úbytku receptorů ve vnitřním svěrači a tím i k jeho ochabnutí.
Diagnostika se opírá o celkové vyšetření, rozbor moči, sonografický nález, případně urodynamické vyšetření.
Existují medikamentózní metody korekce (podávání stimulačních léků) a chirurgické metody (ve veterinární nemocnici AA-Vet provádíme kolposuspenzi). Někdy jsou nutné kombinace chirurgie a medikamentů.
Kontroly jsou nutné 4 x ročně z důvodu vysokého rizika zánětlivých komplikací.
Benigní hyperplazie prostaty
Výskyt je hlavně u středně věkkých a starých psů velkých plemen. Prostata je přídatná pohlavní žláza zodpovědná za „výživovou frakci ejakulátu“. Setkáváme se hlavně s problémem zbytnění prostaty, chronickou prostatitidou a cystickou degenerací (paraprostatické cysty mohou dosahovat velikých rozměrů, mohou být zaměněny s močovým měchýřem).
Nejčastějším klinickým problémem spojeným s chorobou prostaty je ukapávání růžových až červených kapek nezávisle na močení, většinou bez jakékoli alterace zdravotního stavu. Tento problém může spontánně odeznít nebo se vytrvale vracet.
Paraprostatické cysty jsou nebezpečné možností prasknutí a vzniku peritonotidy.
Akutní prostatitida je velmi bolestivý stav, provázený horečkami a depresí.
Diagnostika se opírá o celkové a rektální vyšetření, hematologický profil, močový rozbor a sonografické zobrazení.
Infekci prostaty řešíme dlouhodobou ATB sanací, nejlépe dle kultivace. Metodou volby při problémech s prostatou je kastrace. Prostata funguje je pod vlivem testoteronu, pokud jeho zdroj odstraníme, začne atrofovat a recidivy jsou málo pravděpodobné.
Medikamentózní léčba existuje, ale není tak účinná.
Rakovina výstelky močového měchýře
Nejčastějším zhoubným nádorem dolních cest močových je karcinom přechodného epitelu. Presentuje se náchylností k infekcím, v pokročilých stádiích dysurií, polakisurií, bolestivostí.
Je nutné odlišit relativně se často vyskytující zánětlivé polypy.
Diagnostika se opírá o sonografický nález, cytologický rozbor močového sedimentu a průkaz nádorového antigenu v moči.
Včasná diagnostika většinou vede k dlouhodobému a bezproblémovému životu. Terapií volby je chirurgické odstranění s adjuvantní léčbou.
Reflexní dyssynergie
Problém velkých plemen psů. Choroba se presentuje nemožností se vymočit. Vidíme často, jak se pes dlouho a bezvýsledně snaží močit. Problém je dán poruchou nervového řízení – pojem reflexxní dyssynergie označuje nesoulad práce systému svěračů s detrusorem močového měchýře (močový měchýř se snaží vyprázdnit přes zaťaté svalové svěrače. Diagnostika se opírá o celkové klinické a neurologické vyšetření, laboratorní rozbory a zobrazovací metody. Terapie spočívá v dlouhodobém podávání léků uvolňující močové svěrače. Celkově však se choroba zvládá nesnadno.
Z vývojových vad bych zmínil ektopii ureteru (močovodu) vyznačující se trvalou močovou inkontinencí od narození. Ektopický močovod spolu s postiženou ledvinou je velmi náchylný k infekci. Diagnostika se provádí pomocí zobrazovacích metod. Chirurgická transpozice bývá ve většině případů úspěšná.
Tomáš Fiala
