Dermatologie

Kožní nemoci jsou v naší nemocnici řešeny od počátku a tento obor je základním pilířem naší péče. Dermatologie stále prochází výrazným vývojem a přináší nové možnosti léčby.  Je totiž zajímavý pro veterinární farmaceutické firmy z důvodu řešení většinou chronických problémů, které majitelům a jejich miláčkům činí zjevné potíže a zároveň eliminace velmi přizpůsobivých zevních parazitů vyžaduje stálou inovaci.   

Dermatologie je specializovaný obor medicíny zabývající se onemocněním kůže a kožních derivátů (drápy, uši, nosní houba). Patologické změny na kůži mohou vypovídat o lokálním onemocnění kůže, ale i o celkovém onemocnění. 

V naší nemocnici provádíme kromě základního klinického vyšetření zvířete vč. kůže i cytologické laboratorní vyšetření, vyšetření kožního seškrabu, jak na výskyt parazitů, tak na přítomnost plísní. Provádíme i základní kultivaci plísní. Máme plně vybavenou laboratoř na statimové hematologické a biochemické vyšetření krve. Výhodou naší nemocnice je vyšetření kožních onemocnění včetně pokročilé diagnostiky – provádíme vyšetření nejčastějších alergií kožním alergickým testem, odběry krve a zajištění jejího vyšetření na přítomnost alergických protilátek, stanovení hladiny hormonů v krvi, provádíme odběr kožních biopsií a zajišťujeme jejich vyšetření. Po stanovení správné dermatologické diagnózy navrhneme cílenou léčbu, případně různé alternativy podle finančních možností klienta.  

Mezi nejčastější příznaky kožních onemocnění patří:

Svědění (pruritus)

Každé zvíře se občas škrábe, ale pokud je svědění takové intenzity, že se mění barva či se porušuje integrita kůže, je na místě uvažovat o kožním onemocnění. Svědění bývá prvním příznakem, kterého si majitel všimne, ale většinou je již doprovázeno dalšími patologickými projevy (zarudnutí, eroze, krusty, lupy, atd.) Nejčastější onemocnění, které se projevují svěděním jsou parazitózy, infekce či alergická onemocnění.

Hypotrichoza(snížení hustoty srsti), Alopecie (lysiny)

U některých zvířat bývá snížená hustota srsti normální či velmi častá i u zdravých jedinců – naháči, krátkosrstá a hladkosrstá plemena psů zejména v oblasti hlavy, uší a břicha (čivava, pražský krysařík, pinč, buldoček, …). Patologicky se vyskytuje zejména jako jizva, příznak demodikozy (trudníkovitost) či hormonálního onemocnění. Méně časté jsou vrozené deficity (pudl, jezevčík, některá plemena chrtů).

Seborea (zvýšená tvorba mazu)

• Suchá – charakterizovaná jako zvýšené množství lupů (zlatý retriever, krátkosrstá plemena)
• Mastná – charakterizovaná na pohmat mastnou kůží i srstí (kokršpaněl, jorkšírský teriér) 

Nejčastěji se jedná o příznak cheyleciozy, alergické reakce, deficitů ve výživě či hormonálních onemocnění.

Léze na kůži

• Strupy, rány, krvácení ale i šupiny, puchýře či kolarete – nejčastější příznak autoimunitních onemocnění
• Útvary
  • tumory nezhoubné (nejčastěji histiocytom u mladých zvířat, papilom)
  • tumory zhoubné (nejčastěji mastocytom – retrívři, mopsi; lymfom – kříženci)
• Zesílení kůže (většinou spojené se ztmavnutím kůže) – nejčastěji jako projev chronicky probíhajícího onemocnění – např. alergie nebo hormonálního onemocnění

Onemocnění kožních derivátů:
Nejčastějším onemocněním jsou otitidy – záněty zvukovodu.
A ještě častěji pouze Otitis externa – zánět vnějšího zvukovodu. Prvotním příznakem bývá klepání hlavou, svěděním či bolestivostí jednoho nebo obou uší. Může být přítomen otok a zarudnutí boltce či zvukovodu, zvýšená tvorba ušního mazu. Toto onemocnění je typičtější pro klapouchá plemena psů (kokršpaněl, pudl), výjimkou je plemeno německý ovčák. Příčin onemocnění může být mnoho, od pouhého zapaření ucha či nálezu cizího tělesa ve zvukovodu až po různá alergická a autoimunitní onemocnění či tumory ve zvukovodu. 

Onemocnění drápů
Nejčastěji se projevuje lézemi kolem drápu, krvácením, mokváním, seboreou či dokonce vyzouváním celých drápů. Nejběžnější příčinou může být demodikóza, mykotické onemocnění či autoimunitní onemocnění. Pokud jsou zasažena drápová lůžka, vždy se jedná o chorobu závažnou a zdlouhavou, která vyžaduje komplexní vyšetření – od cytologie a kožního seškrabu až po vyšetření krve či biopsie.

Onemocnění polštářků a nosní houby
Většinou se jedná o zesílení rohové vrstvy a vznik prasklin v této vrstvě. Nejčastější postižení bývá při hormonálních či autoimunitních onemocnění, ale může být příznakem i virového onemocnění nebo nádoru vnitřních orgánů. I zde je potřeba komplexního přístupu.